Ne každý člověk žije v Praze a tak mi dovolte, abych v rámci Rozumného pondělí Petra Hanniga informoval mimopražské o tom, co se v Praze děje na parlamentní i neparlamentní scéně.
Je dobré, že se mezi námi pohybují lidé, kteří fungují jako jakési katalyzátory poznání. S národním socialistou Jaroslavem Králem jsme diskutovali na setkání Paroubkovy platformy Nespokojení. Po ukončení setkání jsem se dozvěděl, že Jarda Král chvátá na jinou akci a to na Hovory na pravici, které se konaly na Smetanově lávce.
Z Paroubkových Nespokojených, které chtějí spojovat strany levice, jsme desetiminutovou jízdou autobuskem, brázdícím uličky Starého Města, dojeli až do lůna pravice. Tu reprezentoval na této akci, kterou pořádal spolek D.O.S.T., poslanec Jiří Kobza, člen SPD (nenašel jsem v materiálech SPD, zda-li je místopředsedou, členem předsednictva, nebo pouze řadovým členem). Dále diskutovali místopředsedové stran Trikolora, Petr Štěpánek a PRO, Petr Vacek.
Petr Štěpánek četl vcelku dobrý elaborát o současné politické situaci, která nevzbuzuje příliš libé pocity už pomalu v nikom z občanů. Jiří Kobza četl pracně vypracovanou statistiku propadů vlasteneckých stran v posledních volbách do Poslanecké sněmovny. Seznámil posluchače s problematikou přepočtu hlasů na takzvaná kvóra. Dokazoval, jak je pro malé strany, které v celostátním součtu překročí pět procent a dostanou se tak do Poslanecké sněmovny, nevýhodné být právě tím malým subjektem, který dosáhl na parlamentní lavice. To přepočítávání propadlých hlasů, kterých bylo ve volbách v roce 2021 rekordní množství, je výhodné pro ten subjekt, který ve volbách získal hlasů nejvíce. Což bylo hnutí ANO.
Ale ani tomuto hnutí to nebylo nic platné, protože všechny propadlé hlasy byly ty, které by při překročení pětiprocentní hranice mohly vytvořit s hnutím ANO vítěznou koalici. K tomu se ještě dostanu za chvíli.
Posledním řečníkem byl Petr Vacek z PRO, který mluvil z patra, bez papíru a zaujal tak auditorium víc, než oni dva předešlí předčítači.
Teď se dostávám k názvu mého článku. Doba je rychlá, krutá, lidé ztrácí pozornost po několika minutách, či spíše dnes už vteřinách projevu, a proto čtení elaborátů už nemůže soutěžit se svěžím vystupováním někoho, kdo tím, co přednáší, v podstatě žije a nepotřebuje se něco naučit, či dokonce číst text dobře připravený a relevantními zdroji vyšperkovaný.
Byť mám osobně k hnutí PRO své výhrady, protože vzniklo na půdě připravené stranou Trikolora, a já mám ze svých životních zkušeností velikou nechuť k tomu, kdo je nevděčný svým, v podstatě, objevitelům, myslím si, že jeho moderní pojetí politiky se nemine s úspěchem.
Na vděk se v této rychlé době nehraje. Hraje se na peníze a následné vítězství a já si myslím, že to má hnutí PRO ve svých genech. A to totiž v neuvěřitelné pracovitosti předsedy Jindřicha Rajchla, který objíždí prý takřka denně kulturáky a hospody po celé republice se svými přednáškami (to jsem vždy chtěl dělat také, protože dokážu zaujmout posluchače třeba i na celé dvě hodiny, jenže jsem k tomu nikdy nezískal nějakého sponzora, což zřejmě, jak jsem slyšel, hnutí PRO má). Nehledě na úspěšnou demonstraci, kde se zase inspirovalo PRO u Ládi Vrábela, jehož velké podpoře se J. Rajchl těšil, a kdy na základě Vrábelových (a Havlových) zářijových demonstrací vešel ve všeobecnou známost.
Ale jak říkám, žádná z těchto dvou věcí by nevedla ke kýženému cíli, kdyby hnutí nedisponovalo lidmi, kteří mají nejenom obrovskou pracovitost ve svém životním nastavení, ale v nemalé míře i vrchovatou míru inteligence, znásobenou znalostmi z oboru práva.
A teď se vrátím k projevu Jiřího Kobzy z SPD. Řekl jednu zajímavou větu, která je zásadním kamenem úrazu jak vlastenecké, tak levicové scény. Vyzval menší strany, aby nekandidovaly. Ale to je zásadní nepochopení situace. To kdyby vyzval předseda ODS Petr Fiala TOP 09 a KDU-ČSL, aby nekandidovaly a tím by ODS získala více procent, tak by se na něj předsedové oněch dvou stran vykašlali a jejich strany by kandidovaly samy. Samozřejmě by propadly. V tom, bohužel musím říct, je mnohem inteligentnější uvažování ODS, než SPD a ANO. SPD mohlo pod svá křídla vzít do koalice Trikoloru a ANO Přísahu, ČSSD a KSČM. Bylo tehdy zbytečné nadávat na Rychetského, že změnil za běhu pravidla pro vstup koalic do Sněmovny. Hovořilo se před tím o tom dost dlouho, aby se hnutí na to mohla připravit.
Ale takovéhoto uvažování předsedové ANO a SPD a jak jsem slyšel i významní členové SPD, schopni nejsou. Jiří Kobza vyzývá, aby menší strany nekandidovaly. To není podaná ruka vlastenecké scéně, to je zase cesta k propadu a prohře. Žádná z menších stran toto neuposlechne. Je to potřeba udělat tak, jak to udělalo SPOLU. Jiná cesta není. Mimochodem i hnutí PRO není ochotno, jak se zdá, se s kýmkoliv spojovat, což se projevilo při demonstraci 11. března.
Všichni vlastenci a levicoví voliči vyzývají ke spojování. Musíte se ovšem obrátit na předsedy těch dvou velkých opozičních hnutí. Protože vyzývání, aby menší strany nekandidovaly vůbec, je hloupé a neuskutečnitelné. Poučte se u těch, které nenávidíte. Jsou v tomto ohledu bohužel inteligentnější.
Petr Hannig, předseda Rozumných a bývalý prezidentský kandidát