Je skutečně velmi těžké nalézat něco v současném životě naší společnosti, co by zdůvodňovalo myšlenku, že přece už nemůže být hůře.
Chtěl jsem ve své rubrice Rozumné pondělí Petra Hanniga vyhledávat i pozitivní věci. Nejenom upozorňovat na ty negativní. Ale věřte, je to velice těžké a někdy i nemožné.
Co se týká politiky, myslel jsem si, že budu moci alespoň někdy nacházet nějaké střípky rozumnosti u nového prezidenta Pavla. Ale skutečně, co výrok, to »perla«. A to už ani nemluvím o tom jeho neustále nepříjemném zvuku před téměř každým slovem. Snad tam na Hradě má mnoho placených poradců, kteří by jej to mohli odnaučit.
A teď k těm perlám. V Bruselu prohlásil, že by se mělo okamžitě zahájit jednání o přistoupení Ukrajiny k přijetí do Evropské unie. Jednak to má ten háček, že země západního Balkánu, jako třeba Makedonie, která se kvůli tomu musela přejmenovat na Severní Makedonii, už na přijetí čekají mnoho let a předčasné přijetí Ukrajiny, která nesplňuje skoro ani jednu z podmínek, které jsou ukládány těm zemím, které o vstup usilují, mohou způsobit velké rozčarování v těchto zemích.
A za druhé. EU by měla před jakýmikoliv rozhovory o přijetí do společné unie od Ukrajiny striktně vyžadovat zrušení mnohých diskriminačních zákonů, které jsou v přímém rozporu s Listinou základních práv člověka. To jest diskriminační jazykový zákon, který v podstatě zakazuje používat jiný jazyk než ukrajinštinu. Přičemž se nejedná pouze o ruskojazyčnou (a zde se snad ani nehodí říkat menšinu) část obyvatelstva, ale i maďarskou, rumunskou a další menšiny.
Někdy tvrdé vyžadování používání národního jazyka vede až k případům, kdy vojáci zastaví bezdůvodně automobil a tykají rusky mluvící řidičce, která očividně ukrajinsky neumí, a před jejím dítětem jí nadávají sprostými výrazy a řvou: »mluv národním jazykem«, jak mnozí mohli vidět na videu, které bylo zveřejněno na sociálních sítích.
Zároveň jsme svědky, kdy zákony týkající se potravin a zemědělských produktů, které jsou platné v Evropské unii, ukrajinské produkty ani zdaleka nerespektují. Právě jsme svědky toho, že v obilí, které mělo původně směřovat do Afriky a dalších hladem ohrožených teritorií světa, ale zatím se s ním vesele kšeftuje ve střední a východní Evropě, jsou pro člověka nebezpečné pesticidy.
A to už nepíšu o absenci demokracie na Ukrajině, kde jsou některé politické strany zakázané. Prostě a jednoduše, pane prezidente Pavle, Ukrajina ještě nároky na otevření přístupových rozhovorů s EU ani zdaleka nesplňuje a hodně dlouho splňovat nebude.
Vláda nezvládá inflaci, která je nominálně čtvrtá nejvyšší v EU. V poměru ke kupní síle obyvatelstva ovšem tragicky nejvyšší. Důchodci jsou první na tapetě, protože se nemohou nijak bránit. Byla jim zrušena zákonná valorizace a uvažuje se vůbec o zrušení valorizování důchodů podle zákona a zvýšení důchodů bude záviset na libovůli vlády. Tak si vysvětluji komplikovaný výklad ministra Jurečky, jak to chce vláda v budoucnosti řešit.
Daň z nemovitostí se má zvýšit o 100 % a to jsem ještě rád, že se neujal nápad Pirátů, aby se daň z nemovitostí vypočítávala ze současné kupní ceny nemovitosti. To by spousta těch, co nemají nadprůměrné příjmy, musela své nemovitosti prodat výrazně pod onou současnou kupní cenou.
Prostě, přátelé i nepřátelé. Je skutečně těžké najít jakékoliv pozitivum v současné době. Jedno jsem však našel. Praha patří mezi nejkrásnější hlavní města světa. Máme v okolí metropole krásné přírodní pasáže. Šárecké a Prokopské údolí. V sobotu jsem se prošel v překrásném údolí Kunratického potoka. A teď jsem vzteky vypnul debatu v televizi. Politika je v tomto státě při vládě novodobé národní fronty naprosto ztracená a já si alespoň říkám, navzdory všemu, a přece je zas jaro. Ale ve všem dobrém je zas něco zlého. Dnes je svatého Jiří. A na svatého Jiří vylézají štíři. Nicméně přeji všem Jiřím, Jiříkům, Jurům, Jurajům i Jiřinkám, vše nejlepší k jejich dnešnímu svátku.
Petr Hannig, předseda strany Rozumní a bývalý prezidentský kandidát