Česká televize vaří ze stále stejných ingrediencí. Její diskusní pořady navštěvují jako prominentní hosté zcela neúspěšný ministr financí Kalousek a neúspěšný guvernér ČNB Rusnok.
Připomenu jen, že za působení M. Kalouska coby ministra financí v letech 2007 – 2013 vzrostl státní dluh o 700 mld. Kč a vláda, v níž byl ministrem, dokázala v letech 2007 a 2008 zkonzumovat také 158 mld. Kč, rozpočtových rezerv, které jim v kase nechala vláda pod mým vedením. Tedy tento milý muž dokázal za sedm let svého „panování“ na ministerstvu financí zvýšit státní dluh de facto o 858 mld. Kč.
A co pan exguvernér ČNB a někdejší ministr financí a pak průmyslu, Rusnok? Ten mj. proslul nikoliv jako bankovní odborník, ale jako skvělý lobbista soukromých penzijních fondů. Když se stal guvernérem ČNB po svém předchůdci Singerovi, převzal bezezbytku chybnou politiku udržování uměle nízké hodnoty koruny ve vztahu k euru (1:27) dalšími a dalšími stomiliardovými nákupy eur. Je pochopitelné, že ty stamiliardy českých korun, které používal k výměně za eura, byly jen vytištěny na rotačkách ČNB jen a jen pro tento účel.
A teď straší nového guvernéra. Jednalo se o nákupy eur představující astronomickou výši 2 bilionů Kč. A tentýž J. Rusnok ještě jako guvernér ČNB loni na podzim prosadil s podobně smýšlejícími členy Bankovní rady ČNB šílenou výši základní úrokové sazby 7%. To se pochopitelně velmi zamlouvá bankám, které měly tzv. povinné úložky u ČNB, ještě před časem úročeny jen 2% a teď je to už 7%. A samozřejmě, že oběh peněz nezadržitelně pokračuje a podnikatelé si musí půjčovat od bank peníze za úrokovou míru 8 – 9%, naproti tomu banky mohou chrochtat blahem. A tento člověk radí v ČT vládě, jak se dostat k přijatelnému schodku státního rozpočtu.
Jsou to opravdu knížecí rady od obou těchto „borců“. Oba radí hledat úspory ve výdajích a podle Kalouska jinak hrozí v budoucnu republice státní bankrot. K rozpočtu přistupuje jako vždy, jako starý opilý účetní, neboť radí zahájit plošné škrty ve všech resortech o 5 – 6%. Snížit počty státních zaměstnanců o 20% na úroveň roku 2016. A jako starý lidumil by škrtl i důchodový příplatek zasloužilým matkám za vychované dítě. A pak teprve, až se obyčejný člověk – občan pěkně zakrvácí a už nebude mít ani na slanou vodu, je možné sáhnout ke zvýšení daní z příjmu – jak jsem pochopil – o možnosti zvýšit daň z příjmu z 15 na 17%. Kdyby Kalousek myslel alespoň chviličku na středně velké a malé české firmy, nemůže takovouto nehoráznost vůbec vypustit z úst. Zdanit potřebují především velké firmy, které vytvářejí ve svých oborech a ve své oblasti působení oligopolní, de facto monopolní prostředí.
A co druhý náš popleta, J. Rusnok? Ten naštěstí žádné hraběcí rady, jak to dělat, aby byly schodky nižší, nemá. Co ví ale s jistotou a k tomu není potřeba žádný velký talent, schodek státu bude vyšší o desítky miliard korun. Kdyby četl mé články, dozvěděl by se to už před nějakým tím týdnem, kdy jsem uváděl, že schodek státu dosáhne výše 350 – 400 mld. Kč. Tedy v tomto roce.
Ani jednoho z účastníků debaty ovšem nenapadlo, že by bylo vhodné sáhnout např. na výdaje na obranu. V loňském roce činil jejich rozpočet cca 90 mld. Kč, v příštím roce už to má být nějakých 150 – 160 mld. Kč. A takový růst v situaci, kdy stagnuje ekonomika, lidé omezují spotřebu vlastně všeho, musí platit nejvyšší ceny elektrické energie ze všech zemí EU, je těžko představitelné. Tedy pro realisticky uvažujícího člověka, ale ne tak pro současnou vládu a pro její spřažence, jakými jsou Kalousek a Rusnok. Opět gratuluji ČT k výběru těch nejlepších komentátorů, kteří jsou k dané oblasti, tedy v ekonomice, k dispozici.
Jiří Paroubek