Titul mého nového článku vzbudí u příznivců zvoleného prezidenta vlnu nevole. Jak může někdo srovnávat generála Pavla se státním prezidentem Protektorátu Čechy a Morava…
Jenže nepíšu o státním prezidentovi Protektorátu, ale o právoplatně zvoleném třetím prezidentovi okleštěné Československé republiky, která přišla o české a moravské pohraničí, nyní opět nazývané Sudety (toto označení bylo po osvobození krajně nevhodné), které zabralo Německo, o Těšínsko, které zabralo Polsko, a v neposlední řadě o jižní Slovensko včetně jižní Podkarpatské Rusi, které zabralo Maďarsko.
Takže co má společného třetí prezident ještě samostatného Československa s nově zvoleným prezidentem České republiky Petrem Pavlem? Mnozí si budou ťukat na čelo, ten Hannig se asi zbláznil. Vždyť generál Pavel je urostlý voják každým coulem, Emil Hácha naproti tomu malý človíček, právník, v letech 1925 – 1938 předseda Nejvyššího správního soudu ČR.
Skutečně, na první pohled nic. Ale proč to tedy zmiňuji? Se všemi prezidenty jak předválečného Československa, tak poválečného, včetně prezidentů za doby socialismu a prezidentů samostatné České republiky, takže se všemi našimi prezidenty, až na jednoho, a to Emila Háchu, byly vydávány poštovní známky. U Emila Háchy se to nestihlo, protože 15. března 1939 začalo nejhorší období naší historie, a to naprosté poddanství Čechů a Moravanů pod vládou německých nacistů a fašistů, zhmotnělé bezohledným říšským protektorem Reinhardem Heydrichem.
Takže portrét Emila Háchy nebyl nikdy na československé poštovní známce a zvolený prezident Petr Pavel si nepřeje, aby s ním poštovní známka byla vydána. Takže to je to, co tito dva naši prezidenti mají společné. Pokud P. Pavel nezmění názor, jejich portrét nebude na poštovních známkách.
Můžeme však dále spekulovat, že za prezidentování Emila Háchy (to už jako státního prezidenta v Protektorátu) vypukla druhá světová válka a dnes hrozí vypuknutí třetí světové války.
Petr Pavel nechce ani, aby jeho portrét visel ve školních třídách, tak jako portréty všech předcházejících prezidentů. Nevím, proč tomu tak je. Snad chce demonstrovat svou neokázalost. Někteří to však pokládají za nedostatek pokory. Vždyť o tom, zda bude jeho portrét na známkách, či viset ve školách a státních úřadech, nakonec ani dosavadní prezidenti nerozhodovali. Bylo to dáno tak nějak samo sebou.
Navíc si myslím, že jakkoliv můžeme diskutovat, zdali je nový prezident ten, s jehož názory se budeme ztotožňovat, tak si myslím, že portrét prezidenta ve školách je symbolem státnosti a je dobré, když se děti už odmala ztotožňují prostřednictvím portrétu prezidenta s tím, že jsou občany samostatné České republiky. Leda, že by existovalo zadání, tento pocit sounáležitosti už od útlého dětství potlačovat. Kdoví?
Každopádně se mi to nelíbí. Pamatuji si, jak má maminka (a to vyrůstala jako příslušnice české menšiny ve skoro ryze německy mluvícím městě Ústí nad Labem a pak nějakou domu v též německy mluvícím Žacléři, protože se tam vdala její matka, má babička) si stále vzpomínala, jak jako dítě milovala »tatíčka« Masaryka. Neberte dětem idoly. Teď je skutečně ta správná doba, kdy se bude moci na zeď učeben vrátit bez jakýchkoliv protestů (se kterými jsem hrubě nesouhlasil, protože považuji Miloše Zemana, zvláště v jeho prvním období a první polovině období druhého, za dobrého prezidenta ČR) portrét prezidenta ČR. A je dobré, když se od různých zahraničních hvězdiček pop music a různých dětských influencerů či influencerek zájem dětí přiblíží též k hlavě našeho státu.
Četl jsem také postesk jednoho filatelisty, který se těšil na poštovní známku s novým prezidentem. Doufal, že si to nově zvolený prezident rozmyslí a filatelisté budou potěšeni.
Ostatně i já si myslím, že to nakonec dopadne tak, že Petra Pavla jeho okolí přesvědčí, že odejít ze zorného pole jak lidí posílajících ještě stále dopisy s klasickými známkami, tak školní mládeže, která za pět let už bude mít volební právo, není to nejrozumnější řešení.
Petr Hannig, předseda politické strany ROZUMNÍ a bývalý prezidentský kandidát