Pravda o „osmašedesátém“, která nikdy nesměla spatřit světlo světa

Proč ani normalizační politici „nekápli“ božskou o skutečném důvodu vstupu vojsk spřátelených armád na území naší vlasti? A proč se i po sametovce nezměnila rétorika? Byla smrt Alexandra Dubčeka součástí nastoleného tabu?

Asi před deseti lety mi můj přítel a životní učitel vyprávěl o důvodech, proč k nám přijeli 21. srpna v „železných maringotkách“ spřátelené armády. Vše bylo jednoduché a logické, na rozdíl od oficiálních verzí. Jen jedna věc mi nebyla jasná, proč to zamlčovali i normalizátoři?

A už vůbec mi nebylo jasné, proč se vše „nevyjasnilo“ po semetovce. Knížka, kterou přečtete za víkend vám na vše odpoví. Bylo nutné, zůstat ve hře, která nebyla dohrána a vnitrostranický puč, o kterém hovoří ve svých pamětech i Miloš Jakeš nebyl doveden k nápravě. Bylo to jen polovičaté a nesprávně uchopené vypořádání s aktéry a kolaboranty.

Jen pro nedočkavé, díky osobnímu svědectví a důkazům z „otevřených“ sovětských archivů je nad slunce jasné, že za vstup vojsk některých zemí Varšavské smlouvy a následné setrvání sovětských vojsk jsou plně zodpovědni tehdejší Českoslovenští politici, důstojníci armády a špičky v řízení státu, ponejvíce opěvovaní „hrdinové“ Pražského jara!

2 komentáře u „Pravda o „osmašedesátém“, která nikdy nesměla spatřit světlo světa“

  1. Moc děkuji za možnost Uvidět tajné dveře, zjistit co se za nimi před námi pečlivě, i v již 34 leté Svobodné zemi, skrývalo a udělat si Napravený názor na dobu, kterou jsem žila, žiji a která jí také předcházela, za kterou cítím i občanský Stud (naši legionáři).

    Odpovědět

Napsat komentář